Ani ty děti se nechtějí fotit! Poslouchá mne tady už jen ta želva. A to jenom protože se již chystá zimovat a spát a spát. Axinka se tváří taky kysele. Včera mi uletěla i naše nová andulka Karlík. Hodinku jsme ho dostávali zpátky do klece. Ještě jsme ho volně nenechávali.
Takto vypadá naše zahrada z okna. Pořád jen odhrabuji sníh a netrpělivě vyhlížím traktor. Naše cesty čtvrté třídy upravené nebývají, tak se pěkně kloužeme nebo brodíme.
Ivoše pořád bolí záda, Anežku ještě ani nezkusil zvednout. Asi na tu operaci bude muset jít. Tak to bude paráda, další měsíce marod. Aby toho nebylo málo. Tak další můj "pomocník" v péči o Anežku - asistentka ve škole mi taky zrovna nepomáhá. Je na nemocenské. V té sněhové kalamitě je to výborné - jezdím do školy třikrát denně. Mám toho opravdu dost. A kde tu energii brát a nekrást??
Jako správná hospodyňka :-) jsem se včas dala do pečení cukroví. Peču ráda a často. Ale moje krize zasáhla i sem. Večer jsem s holčičkami pekla. Moc mi pomáhaly! Podávaly ingredience a já míchala těsto. Dvojtou dávku tatrankového cukroví jsem pracně namíchala a pak s babičkou napekla. Ráno chtěly holky cukroví okusit, ale do cukroví nešlo kousnout. Až za hodinu jsem přišla na to proč. Namíchala jsem dvojtou dávku těsta, ale dala jsem tam jen jedno máslo. Mne picne. Tak toto cukroví nezměkne ani za rok. Anežka měla připomínku, že na ozdobu bude pěkné a trvanlivé. Večer peču znova. :-)
Klidný adventní čas přeji všem návštěvníkům.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Immanuel Kant : "Proti trampotám života dal Bůh člověku tři věci - naději, spánek a smích."