Rusalko bledááá, běda, běda

Ve středu po škole měla Anežka vysoké horečky. Během jednoho dne a jedné noci jsme horečku zdolali. Bohužel se Anežka kvůli této jednodenní nemoci nemohla zúčastnit své divadelní premiéry. Snad bude mít za měsíc větší štěstí.

V pátek měli školáci prázdniny, tak jsme se vydali celá rodina k veterináři na očkování s Axinkou. Vypadali jsme asi zajímavě, protože nás pejsci v čekárně vítali nepříjemným štěkotem. Tatínek vedl Axu, aby ji mohl chránit případným útokům rozzuřených psů. Já jsem nesla Emičku a tlačila mechanický vozík s Anežkou. Taky jsem byla v pohotovosti chránit holky vlastním tělem. Naštěstí to nebylo třeba.
Pan veterinář nás zná velmi dobře. Bohužel jsme u něho měli již dva velmi komplikované zákroky. Před čtyřmi lety se nám náš německý ovčák Betty skalpoval na polovině trupu. Bylo to velmi rozsáhlé zranění a těžká operace. Větší již od té doby pan veterinář prý nedělal. Bettynka se naštěstí vyléčila a chodíme jen na očkování.
Druhý zákrok prodělala naše asistenční Axinka. Objevili jsme u ní bulku na boku, která velmi rychle rostla. Také musela na operaci a hlavně jsme téměř tři týdny čekali na výsledky histologie, zda se nejedná o zhoubný nádor. Měli jsme štěstí a Axa je zdravá. V té době jsem již byla těhotná s Emičkou a bylo to pro nás velmi stresující období. Vše dobře dopadlo a je za námi. :-)
Cestou z veteriny jsme jeli navštívit babičku s dědou. Využili jsme hlídání holčiček a zajeli do Tesca na nákup. Takový nápad mělo půl města, bylo narváno, vše co jsem akutně potřebovala bylo vyprodáno. Bez droždí na kynuté rohlíčky a listového těsta se velikonoční pečení neobejde.
Emička po obědě u babičky nespala, tak jsme spěchali domů. Cestou jsme vyzvedli babičku kvůli hlídání. Emičku jsem dala do ložnice spinkat a my se vrhli do vybalování nákupu. Navštívila nás sestřenice, rychle jsme poklábosili a šli se převléci do svátečního. Jak jsem avizovala, měli jsme již delší dobu zakoupené vstupenky na Dvořákovu lyrickou pohádkovou operu Rusalku. Při vstupu do ložnice jsem málem omdlela. Emička se zase předvedla, místo spaní se ji podařilo provést husarský kousek. Úplně rozrazila postýlku! Nevím, jak se jí povedlo jeden díl postýlky zcela vylomit. Naštěstí jsem přišla včas a Emča nestihla z postýlky vylézat. Asi by se to bez úrazu neobešlo. Tentokrát jsme měli opravdu štěstí.
Vidíte ten Emiččin kukuč na horní fotce? :-)

Takže jsme rychle sešroubovali postýlku a vyrazili s Anežkou směr Národní divadlo moravskoslezské - Divadlo Antonína Dvořáka v Ostravě.

Byla to Anežčina první opera, proto jsme vybrali pohádkouvou Rusalku. Před představením jsme si dali mlsku v baru. Opera byla krásná, ale pro Anežku bylo první dějství velmi dlouhé, asi hodinu a půl. Druhé a třetí dějství již mělo lepší spád, bylo i více dramatické. Celá opera trvala tři a půl hodiny. Nejvíc Anežku zaujala árie Rusalky "Měsíčku na nebi hlubokém". Jak jinak. Prohlásila, že jsme ji to doteď doma zpívali falešně. :-) Takže jsme se kulturně vyžití vrátili domů kolem jedenácté v noci. Sbalili pár věcí na zítřejší výlet a šli do hajan.

Fotky z divadla, které je po rekonstrukci velmi krásné. Fotili jsme nenápadně kvůli zákazu :-)





"Člověk má vidět v každé události svého života prostředek ke svému zušlechtění."