Povodně u nás

Rozvodněná Olše v Dětmarovicích

 

O víkendu jsme byli na víkendovém setkání rodin se SMA. Zážitků máme mnoho, proto se k tomu vrátím s novým příspěvkem. Hned ale musím reagovat na současnou situaci u nás.
Díky vytrvalému dešti je v naší řece Olši stoletá voda. V Karviné zasedá krizový štáb, na mnoha místech se Olše vylila z koryta. Jsou zatopené cesty, zahrady i domy, začala evakuace osob. Záplavy v roce 1997 byly menší a vzhledem k tomu, že pořád vytrvale prší bude situace ještě horší.

Všechny příjezdové cesty do Karviné jsou neprůjezdné, teče přes ně voda nebo jsou mosty dle statiků nebezpečné. Takže celá Karviná je odříznutá od zbytku světa. My bydlíme v Dětmarovicích na kopci, takže nás řeka či potok ohrozit nemůže. Ale ráno odjel Ivo do práce do Karviné. Vzhledem k tomu, že je Městská policie součásti Integrovaného záchranného systému, tak má Ivo v práci mnoho starostí. Jen mne telefonicky informoval, že zůstane v práci i v noci. A stejně by se domů přes vodu nedostal. Tak jsme doma samy holky a jen napjatě sledujeme internetové a televizní zpravodajství.

Včera jsme se vraceli po D1 domů z Hodonína u Kunštátu. Cesta byla nepříjemná, hodně pršelo, na cestě bylo mnoho vody a navíc foukal velký vítr, takže naše větší auto se jen houpalo. Na konci dálnice v Bohumíně jsme si již všimli, že voda v Olši i Odře kulminuje a je velmi blízko dálnice. Dnes ráno je již dálnice uzavřená.

Teď jsem se šla kouknout ven. Bohužel jsem zjistila první škodu z toho množství srážek. Naše krásné jezírko je vypuštěné, pod jezírkovou folii se dostala voda, a vytlačila vodu z jezírka, folie vyplavala. Takže rostlinky, lekníny a hlavně naše zlaté rybičky plavou v trošce vody ve folii. Nemůžu teď pomoci, protože jsem sama s holkama. Budeme muset vylovit rybičky, vytáhnout rostlinky, sundat folii a vypustit čerpadlem vodu z jezírka. Na zahradě jsou již všude velké kaluže vody. Rybičky určitě přežijí, vody je všude dost.


Naše smutná zahrada plná vody



Moc myslím na lidi zasažené povodněmi, moje starosti s jezírkem jsou opravdu malicherné.

Anežka měla chuť něco napsat, tak si rychle vymyslela následující pohádku. :-))
Petrovy lapálie
Petr je malý kluk, umí spoustu věcí ale nejvíce ze všeho umí zlobit. Má sestru Kačenku a je moc hodná.
Jednou se Petr vydal do parku a potkal tam pána s paní a malou holčičku která vezla kočárek s plyšovým medvídkem.
Petr se podíval svým laškovným pohledem na kočárek a přemýšlel co by provedl. Najednou ho něco napadlo a pelášil domů. Tajně se přiblížil ke Kačenčinému pokojíčku a potichu šel dovnitř. Všude věci růžové a uklizené. A mezi panenkou a postýlkou stojí kočárek.. Petr ho vzal a utíkal s ním ven na zahradu.Vzal vodu do mís a dal je do mražáku. Pak je vytáhl a položil po celé zahrádce. Pak navlékl na kočár brusle a jezdil s kočárkem. Jenže najednou BUM! BÁC! RATATA! Petrovi se rozjeli kostky ledu odsebe. Jak přišla maminka tak ho zavřela do auta. Petr věděl jak na to , prostě zapl si rádio a pohoda! A najednou zahlédl klíčky v zapalování.Pomalu se posouval k nim a vytáhl je ze zapalování. Otevřel si a pootevřel okno. Zastrčíl klíče zpět a zamkl. Rychle utíkal do svého pokoje a šel spát. Ráno maminka jela do práce ale neotevřela dveře od auta a klíče byly uvnitř. Rychle utíkala za Petrem a posadila ho na křeslo, přivázala ho a šla na zahradu. Petr ví že na něco přijde a taky na něco přišel. Všiml si že to křeslo je na kolečkách. Přijel až do kuchyně a sehnal nožík rozvázal se a utíkal do pokoje. Uklidil si a čekal na maminku.Maminka věšela prádlo a byla v pohodě. Jak vešla do pokoje tak nevěřila svým očím, že v pokoji od Petra je velmi nádherně překrásně uklizeno. Petr se krásně mamince omluvil a sliboval že už nikdy nic neprovede. Totiž Petr zjistil, že když je hodný, že maminka mu nic neudělá.

Tak viděli jste poučnou pohádku s dobrým koncem !!!!!!!