Čarodějky (30.4.)
Tak jsme zpátky doma. Od 3.5. do 7.5. jsme byly s Anežkou ve škole v přírodě v Malenovicích na bezbariérové Rajské boudě. Byly jsme tam i loni, takže jsme věděly, kam jedeme. Při odjezdu z domu bylo počasí ještě ucházející, ale při příjezdu do Beskyd už poprchávalo a pršelo a pršelo celý týden. Jely jsme s Anežkou samy autem, protože jsme braly oba vozíky - električák i mechaničák. I když jsem se snažila při balení, stejně jsme měly plné auto. :-)
Školy v přírodě se účastnilo 40 dětí (třeťáci a páťáci) za doprovodu dvou učitelek a čtyř rodičovských dozorů.
Nás ubytovali na pětilůžkovém dvoupokoji. Na jednom byla Anežka s kamarádkami Gabkou a Nelinkou a na druhém já sama. Bylo to moc fajn, mohla jsem si večer číst a nerušit holky. Asistentka nakonec nejela, protáhla si nemocenskou na tři týdny. Ale nám to vůbec nevadilo, zmákly jsme to samy. Máme moc prima paní učitelku. Je to pedagog s velkým P a navíc suprovní praktická ženská. Takže se snažila celý pobyt nám ulehčit, minimalizovat přesuny a hlavně naplánovat program tak, aby se Anežka mohla zúčastnit všeho. Takže si Ája celý pobyt moc užila a byla moc šťastná.
Každé dopoledne měli děti vyučování, jestli se to tak dá nazvat. Prostě seděli v jídelně a něco málo počítali a opakovali. Po obědě měli odpolední klid, který trávili většinou na pokojích různou zábavou. Holky nejvíc zpívaly a tančily :-). Pak jsme vyráželi na dvouhodinové vycházky v pláštěnkách. Dětem se moc nechtělo, nejraději by strávili celý týden na pokojích volnou zábavou. Venku jsme se krásně provětrali a snad i v těch nekonečných kopcích unavili. Poté měli děti chvilku volno a po večeři byla zase nějaká organizovaná zábava. Dokonce dvakrát hráli bowling, který jim dospělí zaplatili. Nemohla samozřejmě chybět diskotéka, na které jsme se vytančili. Poslední večer byl pyžamový bál, děti i dospělí tančili, soutěžili a bavili se. Celý pobyt se i přes nepříznivé počasí velmi vydařil. Paní učitelce mockrát děkujeme!!!
Pobyt byl pro mne přínosný, viděla jsem na vlastní oči, jaké jsou vztahy mezi dětmi. No nic moc. Skoro všichni jsou velmi ctižádostiví, chtějí být za každou cenu nejlepší, jsou nejpřejícní a nesnesou prohru. Kde se to v těch malých dětech bere? Jaké budou později v pubertě? Jednou při vycházce jsem zaslechla, jak děti Anežce závidí, že má vozík a nechodí. Taky že má ve škole notebook a že může v hodinách odpočívat. Anežka hned začala oponovat, že by raději chodila, hrála s nimi fotbal a žádné jejich "výhody" neměla. A že jejím jediným snem je CHODIT. Představte si, přesvědčila je. Sama jsem viděla, že najednou začali Anežku více chápat a přestali ji závidět. Byla jsem zaskočena tím, že tu jejich závist musela potlačit Anežka sama. A taky tím, proč to dětem asistentka nevysvětlila hned zpočátku, aby tyto negativní pohledy vůbec nevznikly. Prostě mohla říct, Anežka je nemocná, moc by chtěla být jako vy, ale protože to nejde, musí mít tyhle "výhody", aby sem do školy s vámi chodit vůbec mohla. Ještě, že je Anežka takové sluníčko. Její poznámka, že bere každého takového, jaký je, vyrazila dech i paní učitelce. Je prý velmi empatická.
Třeťáci na bowlingu i několik striků padlo :-)
Disco a vláček
Pyžamový bál
Naše plněnaložené autíčko a kde dát ty kufry?
----------------------------------------------------------------------------------
Neznámý autor: Přítel není ten, kdo tě polituje, přítel je ten, kdo ti pomůže.
Vidím, že jste se s Anežkou měly pěkně:-) Anežka je opravdu moudrá, asi je to lepší, když to spolužákům vysvětlila sama. Horší je představa, co by bylo, kdyby to neuměla...Já si myslím (možná naivně:-), že to dětem spíš nedochází, že si neumějí představit jaké to na vozíku je, že nejsou vyloženě zlé... Rivalita a soutěživost v dětském kolektivu je velká, proto jsem se o integraci do ZŠ s Járou ani nepokoušela.Tyhle vlastnosti Jára zcela postrádá.
OdpovědětVymazatAnežka je šikula, je prima, že to zvládne a své si prosadí.Přeji, ať jí ta sluníčková povaha vydrží, ta je k nezaplacení:-)
Fotky jsou moc pěkné, ten pyžamový bál musel být bezva:-)
Podle fotek jste si to opravdu užily :-))
OdpovědětVymazatTak a teď ani moc nevybalovat a v pátek v Hodoníně ahoooj :-))
Ahoj holky, myslela jsem na Vás, protože celý týden pršelo. Ale koukám, že to nebylo na škodu. Moc nás mrzí, že nám nevyšla ta kolaudace, kdybychom věděli, že tam budete všichni, v sedm jsme tam mohli být. Ale určitě se najde jiná příležitost. Nechcete přijet někdy vy s Anežkou a Emičkou? Janička by se Anežce ve svém pokojíčku ráda věnovala. Zvažte to, Anežka u nás ještě nebyla. Tak všechny zdravíme! Viola
OdpovědětVymazatSuper fotky. Je paráda, že si to Anežka tak užila :))
OdpovědětVymazatAhojky cestovatelky,vítejte doma :o).
OdpovědětVymazatJá teď budu chytrá,ale mám k té rivalitě a soutěživosti poznámečku :o).
Dostala se mi do ruky informace,že je to v tomto věku tedy mezi 9 a 10 rokem naprosto normální,že se děti vymezují navzájem,utváří se pevná přátelství a taky odstrkování druhých-patry ve třídách...s tímhle se bavit budeme a s tím ne a další den,týden je to zas jiné...Anežka je šikovná slečna.Už své spolužáky zná a ví co na ně platí.
tak hlavn že jste si tio nakonec užily..a já si taky myslím..že děti si to neumí představit..ono ruku na srdce...leckdy dospělí mají do empatickýc reakcí daleko..záleží na tom..jaké ke rodinné prostředí adnes jsou vztahy hodn o tom urvi, co můžeš:-(
OdpovědětVymazatParáda! tetelím se, když čtu o takových učitelkách!! - a v Hodoníně ti povyprávím zas o "jiných"-jo? ;-)
OdpovědětVymazatAuto je vám malé, to je jasné- ideální rozměry má náš traffic- prý se do něj pohodlně vejde 9zedníků :-) Faktem ale je, že i mně se tam vejde všechno-bez ladu a skladu -i dva vozíky a hafo dalších krámů.Jen parkovat s tím je pro mne stále boj :-(
Dobrý den! Dovolila jsem si k vám nakouknout a smekám a smekám! Máte kouzelnou rodinku a krásné holčičky! Moc držím palce.
OdpovědětVymazatTen nejhezčí týden
Vlaďka
Moc děkuji za milé komentáře. :-)
OdpovědětVymazatViolko, určitě se ozveme. Díky!
O víkendu jedeme na setkání rodin se SMA do Hodonína u Kunštátu, tak se moc na osobní setkání těšíme.