Vše o naší rodině, progresivní svalové dystrofii a každodenních radostech a strastech
Někteří lidé vstoupí do našeho života a zase odejdou.
Někteří zůstanou jen chvíli a navždy změní náš život.
Někteří zůstanou jen chvíli a navždy změní náš život.
Polohovací vak - 5.2.
V pátek se konala ve škole velká sláva. Přijela i novinářka z Deníku. Konalo se oficiální předání polohovacího vaku Anežce. Vak darovalo sdružení TRIANON. Tentokrát jsme my pomoc nehledali, ale pomoc vyhledala nás. Pan starosta naší obce mi jednou oznámil, že navrhli Anežku jako osobu potřebující kompenzační pomůcku. Poté nás kontaktovalo sdružení TRIANON a společně jsme vybrali jako vhodnou pomůcku, kterou nehradí zdravotní pojišťovna polohovací vak pro postižené. Vak je výborný, Anežka na něm bude ve škole relaxovat, aby pořád neseděla ve vozíku.
Na základě žádosti paní asistentky jsme již menší vak do školy zakoupili, ale asistentka chtěla větší i na ležení. Tak tento obr už snad stačit bude. A menší pytel už putoval domů, kde ho taky využije celá rodina.
Po škole jsme hned jeli celá rodina na rehabilitaci do Šenova. Tam jsme se s Anežkou naučily nový cvik na uvonění bederní páteře. Celý týden ho budeme cvičit a uvidíme, jestli pomůže. Taky jsme prodiskutovaly sezení Anežky ve vozíku ve škole. Pro paní asistetku je prý už zvedání Anežky namáhavé, tak chtěla vyrobit nějakou skluzavku, po které by si Anežka sjela dolů z vozíku na zem. :-) Jako kompenzační pomůcka skluzavka neexistuje určitě kvůli bezpečnosti. Anežka špatně drží sed, takže sklouzávat se neumí. Ani my rodiče ani rehabka nechápe, co je to za nápad. Nahoru na vozík už by ji zvedat musela, tak nechápeme, oč jí jde. Tak jsem jí sdělila, že budu do školy jezdit a dávat Anežku na toaletu. A během vyučování může dle lékařů i rehabky sedět ve vozíku s kokynou. Takže žádné zvedání se nekoná. No uvidíme, co bude dál. Se základní školní docházkou a integrací si ještě užijeme...
V pátek odpoledne přijela k nám mamka, tak jsme zase měli s taťkou toulavou, když bylo zajištěné hlídání. Vyrazili jsme na návštěvu ke kamarádům a vrátili se až o půl třetí ráno. Z toho plyne, že jsme se super bavili. Moc díky Wojkovští! Příště zase u nás :-) .
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat