Někteří lidé vstoupí do našeho života a zase odejdou.
Někteří zůstanou jen chvíli a navždy změní náš život.

Rok a půl


Emička s tatínkem pár minut po porodu


Emička dnes před koupáním

Týden po prázdninách se nesl v duchu opětovného zvykání si na režim. Ranní vstávání, cvičení, hygiena, cesta do školy, škola, cesta ze školy, cvičení, oběd, odpočinek, DÚ, povinnosti, zábava, cvičení, večerní koupání, konečně spánek a klid doma :-). Téměř denně do tohoto nabitého programu vlezl neočekávaný výjezd do města k lékaři, něco vyřídit, někoho navštívit, nebo jet do kroužku. Takže se prostě nudit nemůžeme.

Emička roste jako z vody. Byli jsme na 18 měsíční poradně. Váží 12,5 kg a měří 84 cm. Anežka váží 31 kg a měří 138 cm. Takže taky pořád roste :-). Emička je dle paní doktorky moc šikovná a hlavně "krásná" holčička. Pořád ji hladila a chválila. Až mne uváděla do rozpaků. Zato Emička v rozpacích nebyla, ta řvala a řvala. Uklidnila se až při odchodu z ordinace. Máme zlatou MuDr. i sestřičku, jsou moc hodné a milé. Rádi k nim chodíme, ale do poradny samozřejmě. Pochválili nás, že nás v poslední době vidí opravdu jen zdravé v poradně. Zimu jsme jakžtakž ve zdraví zvládly. Nechci to zakřiknout.

Emička už je v období "NE, NE, sama". S ničím si nenechá pomoct, jí sama, myje se sama, svléká se sama, obléká se skoro sama, do schodů sama, ze schodů padá sama. No prostě nápor na nervy. Je to malý fiškus. Pořád se směje, ale jak se jí něco nezdá, hned křičí a vzteká se, stojí na hlavě a to doslova a hází vzteky věcmi. Období vzdoru je naše. Pochválit ji musím ale za to, že si umí chvilku hrát sama, ráda si čte, listuje v knížkách a hraje si s Anežkou. Umí si hrát účelově. Panenku krmí lžičkou, obléká ji, dává na nočník, uspává v postýlce a vozí v kočárku. Ráda si hraje i s Anežčiným Barbínami k Anežčiné velké radosti :-). Hodně mluví, sice sem tam nesrozumitelně, ale pořád se učí nová slova. Dnes se naučila otevírat dveře, dosáhla na kliku a bylo otevřeno. Už i z pokoje si odejde, kdy bude chtít. Emiččin nový poznatek = můj nový tik v oku. Nemám ji, kde nechat, když potřebuji odskočit ven otevřít návštěvě, nebo za psem, pro dřevo apod. Ze židličky se naučila vylézat, případně padat, cestovní postýlku roztrhla, dveře otevře. Už ať je teplo a může jít se mnou. Pořád má plínky. Anežka byla bez plín v 18 měsicích, tak musím u Emičky zabrat. Už si říká AA, tak se jí snažím doma dávat na nočník, ale pořád to není stoprocentní. Venku jí plínka nevadí, sama si řekne, až je hotovo :-(.

Udělali jsme si s Ivošem radost a koupili nový foťák, zrcadlovku. Já jsem po ní toužila už dříve, ale teď je z ní nadšený víc Ivo. Tak už sem budu dávat snad lepší fotky, nejen ty z mobilu. :-)





7 komentářů:

  1. Gratuluju Emičce :)
    a gratuluju i k novému foťáku :)

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlasím s dr., Emička je krásná holčička:-)Je to šikulka,umí toho už hodně, na nočník začne chodit, až se oteplí, času má dost.
    Už se těším na fotky z nového fotoaparátu, ať vám slouží k radosti:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tedy holky jste šikulky.Malá je na svůj věk velikánská šikulka.A že se jí nechce na nočník?Vždyť má času dost.Za půl roku,až jí budou dva tak to bude určitě lepší.Když umí jiné věci tak sy to vynahrazuje jinde :-),k nespokojenosti maminky,viď:-)?

    OdpovědětVymazat
  4. No tak Emička je fakt krásná a když se narodila, tak byla jako myšička. Tohle mi ženy nedělejte. Jak má člověk vydržet s předsevzetím, že už rodit nechce! :o))
    Anežka je taky krásná slečna. A teda nechápu proč se divíte, že roste. Váží teda mnohem víc jak naše dcera (taky 9 let) a měří o dost víc. My máme jen 22kg a 128cm :o)) Ale my jsme takové nedochůdčata. :o))
    Tak hlavně ať jsou holky v pohodě a krásně rostou dál. :o)

    OdpovědětVymazat
  5. Holčičky i foťák máte tedy parádní :-)!

    OdpovědětVymazat
  6. Lenko, máš u mě něco na blogu:-)

    OdpovědětVymazat
  7. hezké holky, obě:-) garzuluju k novému fotícímu členu domácnosti. a nočník..my začali chodit vr 21 měsících a šlo to ze dne na den:-(

    OdpovědětVymazat