Nemocná

Emička novým foťákem

Ve středu měla Anežka perný den. Jako každou druhou středu. Má hned po škole kroužek výtvarný a pak má kroužek dramatický v Ostravě. Takže není celý den doma. Vracíme se až kolem půl deváté večer. Asi to na Anežku bylo moc. V pátek ráno vstávala s teplotou, takže do školy nešla. Brněly ji nohy a to vždy značí horečku. Celý den ležela a odpočívala. Měla jsem strach z těch rotavirů nebo chřipky. Naštěstí zůstalo jen u teploty. Asi z únavy. Ale další stres pro mne. SRPŠ, v němž jsem angažovaná pořádá v sobotu Josefovsku zábavu. Pro své blízké známé jsem brala třicet vstupenek. Tak mne docela děsila představa, že nebudu moci jít. Naštěstí se teplota moc nezvyšovala, tak se babička rozhodla, že hlídání našich čtyř holčiček zvládne sama.
Hned v osm ráno jsme pomáhali tetě skácet vysoké břízy. A v devět jsem frčela do Sokolovny chystat stoly, chlebíčky, jednohubky na večerní zábavu.
Anežka se drží teď bez teploty, tak se těším, jak si s Ivošem zatančíme. Možná si dám i pivko a pojedeme taxikem domů. Uvidíme, jak to dopadne.

V pátek Ivo byl na oslavěm padesátin kolegy, samozřejmě si dal pár piv, tak svého favoritka nechal v Karviné a já jsem pro něho v noci jela. Dnes, když jsme jeli pro favoritka, tak jsme se stavili do Datartu a koupili Anežce slíbený nový foťák Nikon Coolpix. Protože Aja naši novou zrcadlovku neudrží. Anežka měla radost, protože je krásně červený a má dotykový displej.

<